Lidský mozek je úžasný a mysteriózní. Posunujeme hranice našeho poznání světa kolem, ale mnohé v naší lebce ještě zůstává neobjeveno. A k tomu mezi lidmi ještě koluje hodně mýtů.
Mýtus první: Používáme jenom deset procent mozku
Tohle jste už slyšeli minimálně tisíckrát. Opakovaná lež se stala pravdou. Obvykle Vám to samozvaní učenci tvrdí, aby zdůraznili, jaký ohromný potenciál se v každém z nás skrývá. Nejlépe když je to ještě propojeno s nějakou technikou nebo přípravkem, který Vám využití mozku dokáže zvýšit minimálne 10x. Od rychlého učení až po telekinezi. Vždyť jen si to představte! Pokud užíváme jenom 10 %, co vše byste mohli dělat se zbylými 90 %.
Jenže realita je úplně jinde. Mozek tvoří 3 % z hmotnosti těla, ale spotřebuje 20 % energie. Kdyby začal fungovat jen na 60 %, tak bychom záhy zemřeli vyčerpáním!
Výzkumy jasně potvrdily, že každá z částí mozku má svou specifickou funkci. Pokud bychom užívali jenom deset procent, pak bychom po poškození mozku nemuseli ztratit řeč, zrak nebo schopnost chůze. Jenže to se neděje. Ve skutečnosti i malé poškození mozku, může výrazně snížit naši schopnost fungovat.
Lidé už využívají celý svůj mozek (zní to trochu beznadějně ale je to tak). Co ale málokdo ví, že ve spánku je aktivita mozku ještě vyšší než v bdělém stavu.
Mýtus druhý: Poškození mozku je na doživotí
Lidský mozek je velice komplikovaná a křehká struktura. Úrazy, mrtvičky, záněty, to vše může vést k závažným důsledkům. Mnohokrát se zdá, že už se to nezmění.
Sám jsem ale zažil, že mozek dokáže zázraky. Můj bratranec se vyboural před 4 měsíci na motorce. Doufám, že na ni už nikdy nesedne. I když kdoví. Dopadl na hlavu. Ležel v kómatu, nedokázal ničím pohnout, dýchaly za něj přístroje. Teď díky své přítelkyni, operacím, lékům a rehabilitaci (jak fyzické, tak jemným postupům EMDR) již dokáže mluvit, na něco si vzpomene, nemá strach a chodí sám bez berlí. Mozek se vzpamatoval.
Výzkumy s dalšími lidmi to potvrzují. Pokud dáte mozku dostatek času, dokáže alespoň částečně zregenerovat. Mnohokrát to zažívám ve své ambulanci, jenom ty časové úseky jsou delší, než si moji klienti myslí, očekávají a doufají. Ani vesmír nevzniknul za jeden den.
Mozek má jednu kouzelnou vlastnost, na kterou v léčení sázíme. Je to plasticita. Přirovnal bych to k jízdě po silnicích – když někde vnikne zácpa nebo je silnice v opravě, tak vás GPS navede do cíle oklikou. Budování této objížďky v mozku se snažíme podporovat.
Mýtus třetí: Lidé se rozdělují na pravo a levostranné (dle mozkových polokoulí)
Slyšeli jste už někoho, jak o sobě vypráví, že je u něho dominantnější pravá hemisféra mozku? Je to založeno na velice populární iluzi, že se lidé dělí na pravostranné a levostranné. Pravostranní by měli být kreativnější a emocionálnější, kdežto levostranní analytičtější a logičtější.
Pravdou je, že experti rozeznávají jistou dominanci hemisfér v určitých úkolech. Ale u nikoho z nás není dominantní hemisféra pro všechny úkoly v celém životě. Ve skutečnosti se snažíme v zájmu co nejlepšího výkonu zapojit do úkolu celý mozek. Obě polokoule mozku spolupracují ve velice úzkém propojení.
Mýtus čtvrtý: Lidé mají největší mozek na planetě
Tak si říkám, co by asi na tento mýtus řekl Sigmund Freud. Lidský mozek je docela velký v porovnání k celému tělu, ale rozhodně nemáme mozek největší ze všech organizmů na planetě. Průměrný lidský mozek váží 1,36 kg, kdežto velrybí 8,16 kg (sloní cca 4,9 kg). Ale ani v poměru k tělu nevedeme, nejlepší poměr má rejsek, u kterého tvoří mozek 10 % z tělesné masy.
Mýtus pátý: Rodíme se s konečným počtem mozkových buněk, kterých již jen postupně ubývá
V posledních letech našli experti důkazy, že se v lidském mozku dokážou vytvořit nové buňky i v průběhu dospělého života až do stáří. Proces formování a vzniku nových buněk je znám pod názvem Neurogeneze.
Mýtus šestý: Alkohol zabíjí mozkové buňky
Tento mýtus souvisí úzce s předešlým a je i stejně rozšířen. Prostě každý ví, že když pijete přes míru, mozkové buňky Vám odumírají rychleji. Pít hodně a často jistě není zdravé. Ale výzkumy nepotvrdily, že by i enormní užití alkoholu zabilo jedinou mozkovou buňku. Umírněné pití dokonce činnost některých částí podporuje.
Mýtus 7: Máme 100 miliard mozkových buněk
Skoro v každé učebnici psychologie najdete úvod o tom, jak je mozek složitý a že se skládá z enormního množství buněk, které nazýváme neurony. Toto se opakuje tak často, že nikdo moc nezkoumá, jak moc je to přesné, protože toto číslo kdysi vznikalo odhadem, až roku 2009 se jeden výzkumník skutečně pokusil určit přesnější počet – u průměrného mozku je to 86 miliard. Jen o trochu menší číslo. Oproti odhadu se liší o 14 miliard. Může se to zdát jako malý rozdíl, ale je to množství neuronů, které má kupříkladu mozek paviána.
Zdroj: http://ow.ly/q0WqQ